Sokolská jednota na Bělidlech byla založena v roce 1909 přípravným výborem, jehož složení se bohužel nedochovalo. (Ale již v roce 1908 byla na Bělidlech utvořena pobočka hodolanské sokolské jednoty.) Ustavující valná hromada samostatné jednoty Sokol Bělidla se uskutečnila v roce 1910 a v tomto roce také jednota uspořádala své první veřejné cvičení za součinnosti bratrské jednoty hodolanské. Symbolem jednoty je historický sokolský prapor a ozdobná stuha, obojí bylo pořízeno k oslavě prvního desetiletí jednoty. Od samého začátku se v Sokole na Bělidlech vedle základního sokolského tělocviku provozovaly i některé sporty, zejména sportovní gymnastika, házená a volejbal. Ve všech uvedených sportech dosahovali bělidelští borci předních míst v tehdy pořádaných soutěžích, volejbalisté se probojovali až do celostátního přeboru.

Přes svoji velkou aktivitu neměl bělidelský Sokol nikdy vlastní sokolovnu. Cvičilo se v sále hospody „U Julky“ na Bělidlech (nyní „Hostinec na Blajchu“), jejíž sál byl vybaven na svoji dobu dokonalým sokolským nářadím i jevištěm. I když v různých letech se uvažovalo, že Sokol odkoupí hospodský sál a vybuduje z něho vlastní bělidelskou sokolovnu, nikdy k realizaci těchto plánů nedošlo. Naopak, při úpravách bělidelské školy se sokolové podstatnou měrou podíleli na výstavbě školní tělocvičny a po jejím dobudování ji v dohodě se školou plně využívali ke cvičení. (Tento stav trvá až do současnosti.)

V kulturní činnosti bělidelského Sokola se nejvíce angažovali učitelé místní školy, kteří jako členové Sokola organizovali ochotnická divadelní představení. Souběžně s činností ochotnického divadla se v Sokole na Bělidlech hrálo i loutkové divadlo, a to s přerušením v době 2. světové války až do padesátých let, kdy již nebylo v silách stárnoucích a odcházejících činovníků zajistit za sebe náhradu.

V období okupace Československa v letech 1939 až 1945 několik členů Sokola Bělidla zaplatilo za svoji činnost krutou daň v nacistických koncentračních táborech a při vyšetřování gestapem. Historický sokolský prapor se podařilo uchránit zásluhou těch statečných, kteří riskovali.

Ihned po osvobození v roce 1945 byla činnost Sokola na Bělidlech obnovena, avšak nebyl již obnoven žádný sportovní oddíl. V roce 1948 se bělidelští cvičenci zúčastnili XI. všesokolského sletu. Po roce 1948, kdy postupně docházelo k omezování a nakonec k úplnému zrušení ČOS, se z bělidelského Sokola stala Tělovýchovná jednota Slavoj Bělidla v rámci tehdejšího ČSTV. Zásluhou starých sokolských cvičitelů se na Bělidlech stále cvičilo, přicházeli noví mladí cvičitelé, kteří v tradicích sokolského cvičení, a zpočátku pod vedením poválečných „sokolských legend“ E. Vychodilové a. J. Stratila, pokračovali. V 60. letech se postupně rozvíjela opět i sportovní činnost – stolní tenis a házená. V roce 1968 využili bělidelští sokoli příznivého politického vývoje a prosadili změnu názvu na Sokol Bělidla. Vedle všestrannosti se žákovské složky Sokola Bělidla začaly zaměřovat i na pobyt v přírodě, který byl v rámci tehdejšího svazu ZTV obnoven v roce 1970. Tradice pobytu v přírodě pevně v Sokole Bělidla zakotvila a jednota se postupně stala jednou z vůdčích jednot na tomto poli činnosti v okrese. V průběhu 70. let postupně zanikly oba sportovní oddíly – stolní tenis a házená – a později, po potřebných úpravách dřívějšího házenkářského hřiště, vznikl kroužek rekreačního tenisu.

Po sametové revoluci v roce 1989 byl výbor jednoty značně rozčarován postoji a výroky některých olomouckých činovníků obnovené ČOS, které odradily řadu aktivních cvičitelů olomouckého okresu od přestoupení do ČOS. Přesto bylo na Bělidlech od samého obnovení ČOS jasné, že jednota do obnovené ČOS přestoupí a tento krok byl jen otázkou času a nalezení vhodné formy ukončení členství v odboru ZRTV. To nebylo na Bělidlech chápáno jako impuls k ukončení spolupráce s jednotami, které do ČOS nepřestoupily, a ani s později vzniklou Českou asociací Sport pro všechny. O přestupu jednoty jako celku do ČOS bylo jednomyslně rozhodnuto na valné hromadě jednoty v dubnu 1992.

V současné době patří jednota mezi nejaktivnější v župě, i když svými 230 členy se řadí spíše k jednotám středně velikým. Cvičenci jednoty se zúčastnili obou posledních sletů, přičemž sletové výpravy jednoty vždy patřily v župě k největším. Pobyt v přírodě se na Bělidlech stále úspěšně provozuje, jednota vlastní kvalitní táborovou základnu pro letní stanové tábory pro 50 účastníků. Jedním z 5 až 6 prázdninových táborových běhů v této základně je vždy i župní stanový tábor. V jednotě je i aktivní oddíl tenisu a nově se rozbíhá též oddíl stolního tenisu. Členové odboru sokolské všestrannosti se zúčastnili nácviku skladeb XIII. všesokolského sletu 2000; na župním sletu cvičilo 33, v Praze pak 18 cvičenců.

Starostou jednoty je Luboš Toušek.